Blog
Články a novinky ze světa žen
Články a novinky ze světa žen

Mám nechat pupečník dotepat?
Rozhodně ano. Odložený podvaz či úplné dotepání pupečníku má významné benefity jak pro dítě, tak i pro matku.
Vlivem většího přísunu krve do oběhu novorozence je menší pravděpodobnost kolísání krevního tlaku. Zvláště u předčasně narozených dětí se tímto významně snižuje pravděpodobnost nutnosti podání krevní transfuze po porodu.
V několika studiích bylo prokázáno, že u dětí, u nichž byl pupečník přerušen bezprostředně po porodu, byl častější výskyt nedostatku železa v krvi v období od 3 do 6 měsíců oproti dětem, kterým byl pupečník přerušen později.
Krev proudící z placenty je okysličená, což je významným benefitem zejména pro novorozence se zhoršenou poporodní adaptací, pokud se pupečník ponechá nepřerušený. V ideálním případě by se i případná resuscitace měla provádět na nepřerušeném pupečníku. Bohužel je tato praxe v českých porodnicích stále v plenkách.
Krevní destičky v lidském těle zajišťují správné srážení krve. Díky přísunu krve při dotepání pupečníku se zásoba krevních destiček významně zvyšuje, čímž se snižuje pravděpodobnost krvácivé nemoci novorozence. Z obavy před vznikem této nemoci se dětem v porodnicích rutinně podává vitamin K.
Placentární krev obsahuje mimo jiné kmenové buňky, které hrají zásadní roli ve vývoji (nejen) imunitního systému. Koncentrace kmenových buněk v těle novorozence, u něhož bylo dodrženo dotepání pupečníku, už nikdy v životě nebude vyšší.
Toto opět souvisí s kmenovými buňkami, které jsou do jisté míry schopny napravit potenciální poškození mozku a zlepšují fungování centrální nervové soustavy. Také díky jejich pozitivnímu vlivu na imunitní systém snižují riziko infekce.
Díky nemožnosti separace při nepřerušeném pupečníku má matka možnost se nerušeně seznámit s novorozeným miminkem. Vzniká ideální příležitost pro časný kontakt kůže na kůži.
Díky tomu, že se krev po přerušení pupečníku nekumuluje v placentě, ale může volně odtékat, je větší šance na její časné odloučení a následný porod. Tímto se také snižuje riziko krvácení v souvislosti se zadrženou placentou.
Za mě je podstatné si říct, že odložený podvaz pupečníku a jeho dotepání jsou dvě rozdílné věci. Za odložený podvaz pupečníku považujeme přerušení pupečníku, které není provedeno bezprostředně po porodu. WHO doporučuje podvaz pupečníku provést nejdříve 3 minuty po porodu. U někoho za tyto 3 minuty stihne pupečník kompletně dotepat, u jiného může dotepání trvat třeba i půl hodiny. Důležité je zmínit, že i odložený podvaz pupečníku je lepší varianta než okamžité přerušení.
Snadno to pozná i laik. Stačí pupečník sevřít mezi prsty a pokud neucítíte pulzaci (tepání), je pupečník kompletně vyprázdněný. Posoudit to můžete také pohledem. Když je pupečník naplněný krví, jeho barva je světle modrá až fialová. Dotepaný pupečník je bílý. Na dalším slidu najdete obrázek.
Tento mýtus byl už v několika studiích vyvrácen. Jak se zvyšuje hladina kyslíku v krvi novorozence, pupečníkové tepny se uzavírají a tím se zastaví proudění krve od novorozence k placentě. Není tedy nutné držet novorozence pod úrovní placenty, ale může být po dobu dotepání na hrudi matky.
Novorozenecká žloutenka vzniká masivním rozpadem červených krvinek. Při tomto procesu se vyplavuje barvivo bilirubin, které zbarvuje kůži a sliznice nažluto. Logicky vzato by se mohlo zdát, že pokud dítě dostane při dotepání pupečníku vyšší koncentraci červených krvinek, bude tedy při jejich rozpadu ohroženo žloutenkou více než v případě, kdyby se pupečník přerušil ihned.
Většina provedených studií ale nezaznamenala zásadní rozdíl ve výskytu žloutenky u dětí, u kterých došlo k dotepání, a u dětí, u kterých byl pupečník předčasně přerušen. Jak je to možné? Jednoduše. Díky lepšímu prokrvení jater dochází snáze ke zpracování přebytečného bilirubinu. Zjednodušeně řečeno, játra díky dotepání fungují efektivněji.